Dark Valentine Party 6 vs. Pagan Black Night vol. 5 - 15.02.2014

V sobotu 15.02.2014 proběhly v Brně dvě pro mě zajímavé akce - Pagan Black Night vol. 5 na Melodce a Dark Valentine Party 6 na Flédě. Dlouho jsem přemýšlel, kterou akci zvolit - Valentine party mě lákala atmosférou a lidma, Pagan Night zase kapelama, protože Stíny Plamenů jsou posledních pět let moje srdcovka. Rozdvojit se bohužel neumím, naštěstí nejsou Melodka a Fléda tak daleko od sebe, takže přecházím tam a zpátky - zkrátka jsem byl všude a dvakrát... 

Přestože se na Flédě začíná dřív, já začínám na Melodce, kam přicházím něco po osmé a doufám, že koncert už bude v plném proudu a mě se povede ušetřit nějaký čas. To se povedlo jen částečně - Black Seal sice již hrají ale mají cca hodinu zpoždění, jejich set mi nijak zvlášť v hlavě nezůstal. Po celkem dlouhé pauze vystupují Desire of Sorrow, náhradníci povolaní na poslední chvíli. Jejich blackmetalový set mě dost zaujal, zpěv mi totiž evokuje staré CoF a melodické sypačky s tímto typem zpěvu můžu, zvlášť když je vše podbarveno lehce mystickým oparem... Sice šlo pro mě o překvapení večera ale po pár skladbách odcházím na Flédu. 

Na Flédě vrcholí vystoupení Arch Of Hell. Ty jsem viděl za poslední dva roky několikrát a v jejich hodnocení se už nechci moc opakovat. Podle mě je to řemeslně perfektně odvedená symfometalová halekačka, kde ani líbivý obal nezakryje převažující prázdnotu, jedním uchem tam a druhým ven. I následující Misty Ways vidím opakovaně a ani zde se nechci moc opakovat, jejich projev mi přijde uvěřitelnější a niternější, i hudebně je mi to díky příměsi gotiky a elektroniky bližší; opět cca v půlce se vracím zpět na Melodku. 

Bohužel tenhle odchod byl špatně naplánován, vrátil jsem se zřejmě těsně po konci Unclean a čekání na Doomas bylo velmi dlouhé, zpoždění se blížilo ke dvěma hodinám.

Doomas přijeli z vystoupení v Luhačovicích, takže absolvovali druhý koncert za večer ale na suverénním výkonu to nebylo vůbec poznat. 

Vrcholem akce pro mě byly Stíny Plamenů, které pro mě dokonale kombinují tvrdost, melodiku, chytlavost i nadhled (v textech). Pod Morbivodovým vedením zahráli mix starších i novějších věcí, závěr obstarali dva přídavky. Osobně jsem byl velmi spokojen a jedinou chybou byl konec ve dvě ráno, takže publikum již lehce prořídlo. Ale jinak stoprocentní spokojenost.

I přes pokročilou noční hodinu se vracím na Flédu, s tím, že neuvidím Lahkou můzu jsem se již smířil. Po příchodu jsem se nějak zakecal u merche Misty Ways a nějak si nevšimnul, že Carpathia Castle ještě hrají, takže sem stihl jen závěrečno

u děkovačku. Konec večera to ale ještě nebyl, následovala BDSM show "pravdivý příběh Valentina", což už bylo nad moje chápání. Posledním prvkem programu byla zdlouhavá tombola - lidi se totiž už rozprchli a tak byla každá cena vyvolávána opakovaně a vyhrál snad každý, kdo měl dost trpělivosti - včetně mě. No a komu to bylo málo, tak pokračoval na after party v čajovně kousek naproti Flédy.

Když to shrnu - pro mě hudba lepší na Melodce (Doomas a Stíny Plamenů), lidi a atmosféra zase na Flédě. 

Originální článek s rozsáhlou fotogalerií a odkazy na podobné články 

Papírové modely - Ferrari 2008, 1:24

Rozhodl jsem se rozšířit svoji sbírku modelů formulí o Ferrari 2008. Model pochází od Forum Teamu a patří mezi ty složitější, byť to tak na první pohled nevypadá. Neobsahuje sice detailní motor atd., ale na druhou stranu na něm není snad jediná rovná plocha a vše se sestavuje z různě tvarovaných ploch a plošek. Model je navíc velmi detailní, až bych řekl místy zbytečně komplikovaný a složitý. Zabírá tři stránky A4, dále obsahuje laserovaná žebra a desény, což stavbu trochu zjednodušuje, model oživuje a navíc tak trochu chrání před pirátstvím. K dispozici jsou dvě verze, já jsem volil verzi finského pilota Kimi Raikkonena.

Model jsem lepil podle návodu, začal jsem tedy podlahou vozu a hned od začátku nechápal, jak vlastně začít a jak má vypadat zadní část. Teprve až jsem našel správnou návodovou kresbu, tak jsem pomalu pochopil, jak se to má složit. Nakonec jsem zvolil alternativní postup - nejdříve jsem slepil nosné (bílé) části u dílů 4,5,6 a 7 a teprve po vytvarování jsem je oblepil černou obšívkou - přišlo mi to logičtější co se tvarování týče. Pak teprve jsem slepil dohromady díly 2 a 3, to už mi bylo celkem jasné, proč to vypadá zrovna takto a že je to dobře vymyšlené, ale ten prvotní dojem byl dosti zmatený. 

Následovala hlavní část trupu a kokpit, což jsou trošku větší celky a jsou i náročné na tvarování. Práci komplikuje zmatek u číslování dílů 65,75 (vnitřní část bočnice). Na obou zrcadlových dílech jsou obě čísla místo jednoho, takže vůbec není jasné, co kam patří a spodní část (díly 65, 68) v návodu není zmíněna vůbec. Spojení přední (hlavní) části trupu s podlahou a kokpitem je také náročné na tvarování. Následuje tvarování komínu a ani tady návodová kresba moc nepomáhá. Nejhorší částí ale bylo slepení bočnic, absolutně nevím, jak se mělo postupovat, aby to správně pasovalo, navíc mi dost velký kus nahoře zůstal nezakrytý, naštěstí mi později přebyl kus čistě červené plochy a tak jsem to zamaskoval. Přijde mi ale, že bočnice jsou takhle neslepitelné, ono to tak nějak nahrubo sedí, ale že by to byla nějaká krása, to rozhodně ne. 

Karel a já

Karel a já je taková protektorátní pohádka o tom, jak se zhýčkaný synek rozhodl pracovat a jak ho to napravilo. 

Rozmazlený hejsek Olda zapíjí svobodu a zaspí vlastní svatbu, jeho nastávající Lucie (H.Vítová) mu proto dá kopačky a Olda se rozhodne vzít si první dívku, kterou potká. Všechny se mu ale vysmějí, nakonec skončí u drožkáře Šourka (J.Plachta) a jeho dcery Boženky. I ta se mu směje, že neumí pracovat a tak se Olda vsadí, že pokud dokáže měsíc pracovat, tak vyhraje koně Karla a Boženku za ženu. Všichni berou sázku jako legraci, ale Olda to myslí vážně a jde pracovat; nejdřív se mu nedaří, protože není zvyklý, ale pak se ho ujme cihlář Tonda (J.Marvan). Celou situaci nese velmi nelibě Boženčin nápadník, kominík Vašek (L.Pešek), a i přes odmítnutí Lucie na Oldu stále čeká, takže vzniká lehce bláznivý milostný čtyřpropletenec. Vše samozřejmě plyne k očekávanému happyendu, napravený Olda získá Lucii a Vašek Boženu. 

Vanessa, LateXjesuS (Fotoreport) - Brno Fléda, 01.02.2014

LateXjesuS tentokrát vystupovali ve tříčlenné sestavě a personálně tak působili spíš jako vedlejší projekt Alvaréz Peréz. Zpěvačce to řvalo náramně, závěr patřil (tradičně) March of the Pigs od NiN.

Reakce publika byla spíše vlažná, mě se to celkem líbilo, ale Vanessa je holt jiná liga. Flashback je pro mě kultovní album a tak mě potěšily dvě věci z tohoto alba, zbytek tvorby už moc nemám ale koncert to byl výborný...

 Originální článek s rozsáhlou fotogalerií a odkazy na podobné články