Gustav Meyrink - Golem

Román Golem (1915) je asi nejznámějším a podle mnohých i nejlepším dílem Gustava Meyrinka. Děj se odehrává v pražském židovském ghettu těsně před jeho sanací, román je propleten mnoha (kabalistickými) symboly i odkazy na pražské legendy a mnohdy není zřejmé, co je skutečnost a co sen, které zážitky jsou reálné a které symbolické. Kniha byla napsána před nástupem surrealismu ale myslím, že se do něj může směle zařadit. A při čtení jsem měl podobný pocit jako při sledování Lynchových filmů

Úvod tvoří nesouvislé vzpomínky vypravěče, mistra Pernatha. Tomu se postupně vybavují útržky vzpomínek na minulost, na začátku příběhu jako by byla jeho paměť prázdná. Podobně útržkovité jsou i jeho zážitky, v nichž poznáváme pražské židovské ghetto a jeho pitoreskní postavičky. Patří mezi ně vetešník od naproti, podle studenta Charouska milionář, jemuž patří třetina židovského města. Charousek dále vypráví podivnou historku o podvodném lékaři, údajném vetešníkovu synu, jehož odhalil a dohnal k sebevraždě doktor Savioli. Šedou eminencí však byl podle svého líčení sám Charousek, jehož sžírá absolutní nenávist vůči vetešníkovi. 

Rockové chrlení 7 (Mikroreport) - Root, Misty Ways, Žrec, Eagelheart, Flowerwhile, Remains of Force - Brno Chrlice, 26.07.2014

Chrlické rockové chrlení z získává na popularitě a tak jsem na sedmý ročník vyrazil i já. 

Akce začínala kolem poledne, což z mnoha důvodů nestíhám, takže jsem přijel až na trashové Remains of Force. Ti mi připadali, jako že mají rádi pivo a Metallicu a vůbec ničím mě nezaujali. 

Následující pagan metalový Žrec mě zaujal mnohem víc a po pravdě řečeno šlo o jeden z důvodů návštěvy festivalu, s touto kapelou jsem ještě neměl tu čest se potkat. Pozitivní pocit z vystoupení přetrvává i u Flowerwhile, následují Misty Ways, kteří pro mě byli nakonec vrcholem festivalu. Sice je vidím letos asi potřetí ale ještě se mi neokoukali a zpěvačka Katryna v zelených šatech potvrzuje, že to s absintovou vílou myslí kapela vážně :) Na Root jsem se těšil ale vystoupení mi přišlo takové neslané, nemastné, možná jsem už byl unaven já, těžko říct. V průběhu heavymetalových Eagelheart jsem odešel na poslední autobus. 

Potěšil mě pohodový areál se stánky s pivem a základním občerstvením, pochválit musím to, že nedošlo k žádnému časovému skluzu. Celkově šlo o velmi povedenou akci, kterou je potřeba brát i jako společenskou událost, takže za mě 100% spokojenost. Vytkl bych akorát studenou klobásu... 

 Žrec

Flowerwhile

Misty Ways

Root

Eagelheart

Originální článek s rozsáhlou fotogalerií a odkazy na podobné články

Huml, Kvitová a vojáci

Českým internetem nedávno (11.07.2014) zahýbala aféra, kdy poslanec(?) S. Huml odsoudil tenistku a čerstvou vítězku Wimbledonu Petru Kvitovou za to, že se odstěhovala do Monaka, protože tam platí menší daně. O pár dní dříve, 08.07.2014 zahynuli čtyři čeští vojáci v Afghánistánu při sebevražedném atentátu, pátý podlehl zraněním o pár dní později.

 

Obě události spojuje lidská závist, zášť a zištnost...

***

Nevím pořádně, kdo je Huml nebo Kvitová ale pokud se někdo dobrovolně odstěhuje do zahraničí, aby tu nemusel platit daně, tak zřejmě nebude tak hrdý občan této země, byť ji úspěšně reprezentuje. Mezi internetovými diskutujícími získala Kvitová (samozřejmě) podporu, ani to odstěhování nevadí, protože se chová, alespoň z ekonomického hlediska, racionálně. Někteří naši vojáci jdou do Afghánistánu (také) ze zištných důvodů a také nás tam celkem úspěšně reprezentují, viz třeba žádost (Američanů?) o prodloužení mise. Podle mě se tedy chovají úplně stejně (racionálně) jako Kvitová a tak bych čekal i stejné ocenění. Ale ne, podle internetových diskutujících jsou to hnusní žoldáci.

Jindřich Šimon Baar - Paní komisarka

Přiznám se, že si nejsem úplně jistý, co jsem vlastně četl. Chtěl jsem si přečíst "Hanýžku a Martínka", ale verze stažená (kdysi) z Palmknih byla zřejmě "Paní komisarka" líčící (mimo jiné) osudy Boženy Němcové na Chodsku. Ve staženém textu se však míchají kapitoly s Boženou Němcovou s příhodami Hanýžky a Martínka i záležitostmi týkající se lůsů, což mě trochu zmátlo. Jak jsem však později zjistil letmým prolistováním papírové Paní komisarky, šlo asi opravdu o tuto knihu. 

Paní komisarka je prvním dílem Chodské trilogie a líčí obrázky z Chodska kolem roku 1845. Děj se odehrává v českém městečku Klenčí, v knize poznáváme každodenní život místních sedláků v době probíhajícího národního obrození. Kromě běžných sousedských sporů se objevují i motivy protiněmecké a sociální. 

Autor líčí také život dětí, s nimi se seznamujeme na pastvě. Chlapce vede Martin Klika a dívky Hanýžka Králová, oba se vzájemně škádlí a provokují. I jejich otcové, "divoký" Klika a přemýšlivější Král, patří mezi respektované vůdce sedláků. Další výraznou postavou je farář Fastr stavící se proti pověrám, místní v čele s Klikou však hájí staré pořádky a tradice. 

Robert Holdstock - Avilion

Ve své (bohužel) poslední knize se R.Holdstock vrací do Ryhopského lesa, kde je takříkajíc doma. Nemíním zpochybňovat kvality Keltiky nebo příběhů Merlina a Argo, ale Ryhopský les je zkrátka Ryhopský les. V knize nás čeká spletitý příběh z prostředí tvarovaného lidskou myslí, kde ožívají sny a představy, bohužel i ty uložené hluboko v podvědomí, což není vždy příjemné. Oproti předchozím knihám je příběh o něco přímočařejší ale stále platí, že každá věta i slovo má svoje místo a každé jméno má svůj význam. 

Kniha paralelně líčí osudy Jacka a Yssobel, potomků člověka Stevena a mytága Guiwenneth, známých z předchozích knih. V první části sledujeme osudy Jacka na okraji lesa, ve srubu, kde vše začalo. Jack hledá svého děda, George Huxleyho, aby zjistil, kam se ztratila Yssobel. Nalezne ho jako své mytágo a z náznaků se dozví legendu o tom, jak Yssobel ukradla zbroj krále a prošla do nitra lesa.