Ador Dorath, Forgotten Silence, Awrizis - Brno Melodka, 07.11.2014

Na akci jsem dorazil během vystoupení druhé kapely Awrizis, hrající podle vlastních slov hybrid metal, mě to přišlo jako melodický death, ale šlo o celkem podařené vystoupení.

 

Následující Forgotten Silence hráli věci starší i novější, došlo i na "novinkové" sedmipalcové EP, energické vystoupení bylo mnohem metalovější a méně progresivní než jsem čekal.

FS jsou mojí oblíbenou kapelou, jejich kouzlo je však ve studiové tvorbě a tak byli vrcholem večera Ador Dorath. Dávný, až magický, zážitek ze Svatoboje nelze překonat, ale podivné vystoupení na Favále překonáno bylo, i když šlo o první koncert po roce a půl a ani na něm nebyla zpěvačka, avizovaná pro vybrané koncerty. Stejně jako FS tak i Adoři volili průřez tvorbou, byť na největší (nejstarší) hity nedošlo. Celkem logicky patřilo těžiště koncertu novinkovému albu "The Very Esence of Fire", nové skladby mi přišly trochu jednodušší než starší tvorba, tak trochu umca umca, ale přitom dosti energické a emotivní. Každopádně uvidíme, co přinese poslech CD zakoupeného přímo na koncertě. I přes mohutné vyvolávání skončil set bez přídavku a ... Dorati byli dojati.

PS: Sice sám taky fotím, ale pokud celou první řadu zaberou fotografové a nahrávači, tak se mi v tom nějak ztrácí ten (okamžitý) prožitek...

Originální článek s rozsáhlou fotogalerií a odkazy na podobné články

SÍDHE FEST vol.III - Trollech, War For War - Arogant Brno, 08.11.2014

Přiznám se, že se mi na tento koncert moc nechtělo, ale v Arogantu jsem ještě nebyl a to ho mám tak deset minut od baráku. Do klubu jsem dorazil během vystoupení Unclean a podle rekvizit jsem si vzpomněl, že jsem kapelu už někdy viděl. Jejich pojetí blacku je docela zajímavé až teatrální a možná by stálo za to si kapelu poslechnout v klidu. 

Následovala kapela, kvůli které jsem na koncert šel primárně, projekt Lorda Morbivoda War For War. Uvedli se hláškou "Zdař Bůh, my jsme Stíny Plamenů a hrajeme věci od War For War". Následoval průřez tvorbou, tedy black s hornickou a válečnou tematikou. Šlo o povedený set, pouze mi chyběla "Dlouhá žíla", která mě ke kapele dostala. Akorát nevím, co je na tvorbě projektu elektronického, jak bylo uvedeno v letáčku. 

Hlavní Morbivodovu kapelu Trollech jsem už viděl několikrát a pamatuji doby, kdy vyprodali Svatoboj, proto mě těch cca dvacet lidí pod pódiem zklamalo. Ale set to byl parádní, sice už mi tam chybí chytlavost z počátků tvorby, ale pořád Morbivod i Asura ukázali, že lesní black umí. 

Poslední kapela, polští Besatt už šla úplně mimo mě, možná to bylo i únavou, a tak jsem šel raději domů. 

Originální článek s rozsáhlou fotogalerií a odkazy na podobné články

Papírové modely - Romantická zřícenina, 1:120

Tento známý model z ABC je sice romantická fikce, jde však o celkem vděčnou a atraktivní záležitost. 

Model jsem stavěl přesně podle návodu a stavba je celkem pohodová. Samozřejmě se objevily drobné nepřesnosti dané nejen mou nešikovností ale třeba i tloušťkou čar, nejde prostě o moderní modely počítající i s tloušťkou lepidla. 

Myslím si, že se některé celky daly lépe vymyslet, resp. by modelu prospělo jednak podlepení stěn a hlavně nalepení na podložku až na závěr. Občas je totiž problém napasovat jednotlivá stavení hradu přesně k sobě - tenký a měkký papír se prohýbá a v podlaze chybí manipulační otvory. Naštěstí jsem podlepoval kartonem místo překližkou a tak jsem si je víceméně snadno udělal, mohlo se na to ale myslet už při konstrukci. 

Celkově jsem s modelem spokojen, i když retuš jsem měl zvládnout lépe. Těší mě, že jsem si poprvé vyzkoušel skalnatý terén ze zednické hmoty a temper, trávu jsem pojal klasicky, tedy vláčkařským posypem. 

Originální článek s rozsáhlou fotogalerií a odkazy na podobné články 

The Plastic People Of The Universe - IX - Hovězí porážka

Po několika koncepčních albech se plastici na začátku 80. let vrátili k rockové a písňové formě, byť v podobě tematického alba. Na Hovězí porážce dominují temné a pomalé skladby s depresivní deklamací. Náladě a atmosféře vládne rezignace a smutek, přitom některé skladby působí v pozdějších aranžích Půlnoci nebo Garáže příjemně až vesele, ale i v jejich původních verzích je slyšet melodický potenciál. Temné a nervní vyznění je dáno i nástrojovým obsazením, jedná se totiž o první nahrávku po odchodu V.Brabence do exilu a jeho saxofon nahradily další dechové nástroje (klarinet, flétna, basklarinet) nových členů. Ti doplnili tehdejší sestavu Mejla Hlavsa (basa, kytara, zpěv), J.Janíček (klavifon, syntezátor, zpěv), J.Kabeš (viola, zpěv) a J.Brabec (bicí).

Čeští prodavači by se měli probrat....

Nedávno jsem byl ve specializované modelářské prodejně v OD Wágner v Brně. Přišel tam borec a že by potřeboval nějaký lepidlo. A prodavač na to - to já neznám, oni ti výrobci toho vyráběj moc a různých typů, v tom já se nevyznám, to dělá kolega.... Neprodal nic. Za chvíli přišel borec, co chtěl nějaký obtisky nebo co. Nemlich ta stejná odpověď - neznám, nerozumím, kolega.... Tento zákazník prodavače aspoň přesvědčil, že se sám podívá a vybere si. Jak to dopadlo nevím, raději jsem odešel, protože jsem neměl nervy na to, až přijde třetí zákazník a já zase uslyším - nevím, neznám, kolega.

Tento přístup pochopím u znuděné prodavačky v sámošce, ale ve specializované prodejně, možná největší v Brně i na Moravě? Chápu, že tam ten prodavač byl "jen" jako záskok, ale není lepší v takovém případě prodejnu rovnou zavřít? Protože i když je obchod otevřený, tak se stejně nic neprodá a je to jenom na ostudu. Zvlášť, když tohle je ten typ obchodů, kam se člověk zajde podívat, i když nic nepotřebuje. Po práci se jen tak podívá, co je nového, pokecá a nasaje atmosféru ... a nakonec i nějakou tu maličkost koupí, když už tam je. Vlastě nekoupí...

Ono to vynikne o to víc, když řeknu, že ten stejný den jsme byli na obědě ve vietnamské tržnici. Šli jsme tam asi čtyři a kolega se ptá vietnamské servírky: "Máte ..." A ona mu hned skočila do řeči - "Máme, potedál, sosidáte?". A hned nám uvolnila místa, uklidila stůl atd. Přitom byla usměvavá, uctivá a milá ale nebyla vyloženě vlezlá jako někteří barový naháněči. No když si vzpomenu na jisté restaurace, kde aby člověk volal obsluhu telefonem a ještě se uctivě dovolil, jestli náhodou neruší od sledování televize... 

Originální článek s odkazy na podobné články 

Koncert k 20. výročí vydání debutové nahrávky kapely Fear Of Silence (Mikroreport) - Fear Of Silence, Pangram, Zylwar, Ten Sticks - Brno Brooklyn, 01.11.2014

 V sobotu 1. 11. 2014 bylo v Brně několik docela atraktivních akcí, já je však ignoroval a vyrazil do Brooklynu zavzpomínat na dobu před dvaceti lety, kdy hrála kapela Fear Of Silence. Ta se do análů české scény sice nijak výrazně nezapsala, byť v ní působil Olas, který později založil Rhondian, jenže šlo o kapelu spolužáka z gymplu a tak patřila mezi první, které jsem koncertně viděl. A i ostatní členové a fanoušci patří do širšího okruhu mých známých, dorazilo i několik dalších spolužáků, takže šlo spíše o společenskou akci než koncert jako takový. 

Fear Of Silence pokračovali později jako nu-metalový Pangram, kteří sobotní koncert pořádali. Přizvali si další dvě stylově spřízněné kapely (Zylwar, Ten Stick) a byť jde celý styl dávno mimo mě, nasazením a zápalem mě vystoupení všech tří kapel bavilo. Na závěr setu Pangram doplnil již zmíněný Olas a v tomto složení zazněly tři skladby fearů - Living Carcass, Hijack a What do You Believe In ... a pak znovu Living Carcass :)

Originální článek s rozsáhlou fotogalerií a odkazy na podobné články