Přečetl jsem dost knih a článků o osobním rozvoji
a sebezlepšování, většina autorů to vidí celkem jednoduše - člověk si
prostě "poručí", správně se motivuje a je to. Jenže mi u všech těch knih
a článků něco chybělo a to něco přináší právě kniha "Najděte si svého
marťana". Tato kniha pro mě představuje jakýsi úvod ke všemu tomu
sebezlepšování, vysvětluje totiž skryté motivy a příčiny lidského
chování. Autor mluví o zásadním vlivu raného dětství na celý život
člověka a bere to jak z pohledu dítěte, tedy jak je člověk ovlivněn svým
dětstvím, tak i z pohledu rodiče, vychovávajícího děti. Kniha je
převážně o sebepoznání, komunikaci a výchově a rozhodně ji doporučuji,
oproti ostatní literatuře má tu výhodu, že její autor je Čech a používá
tedy české reálie a příklady.
Při prvním čtení knihy jsem byl nadšen, vzpomněl
jsem si totiž na mnoho událostí z mého dětství a následně si uvědomil
a dovodil, jak mě ovlivnily a také jsem pochopil některé vzory svého
chování. Při druhém čtení jsem si udělal asi dvacet stránek poznámek
a výpisků, prvotní nadšení mírně pominulo ale knihu pořád považuji za
velmi zásadní.
První sada připomínek souvisí s tím, že nechápu, jak
může někdo tvrdit, co si myslí roční nebo i menší miminko. Tak malé
děti totiž nedokáží své pocity vyjádřit, resp. rodiče sice poznají nebo
aspoň vytuší, co má zrovna dítě za problém, ale to neznamená, že
skutečně ví, co si dítě myslí. Navíc si nejsem jist,
jestli mentalitu a způsob myšlení ročního dítěte lze aplikovat na
myšlení dospělého. Moderní filosofické školy totiž zkoumají vztah mezi
myšlením a jazykem a tvrdí, že až jazyk ovlivňuje způsob myšlení,
protože co nelze říci, nelze myslet. Jenže dítě, které ještě nezná
jazyk, myslí v úplně jiných strukturách, alespoň podle mého laického
názoru.
Za druhé by bylo zajímavé aplikovat autorův přístup
na jeho vlastní knihu a způsob myšlení. Bylo by zajímavé vysvětlit jeho
láskyplné přijetí jeho vlastními zážitky z dětství a ještě zajímavější
by to bylo pro jeho proti-tatínkovské pasáže. Připadá mi totiž, že
nadzdůrazňuje roli matky na úkor otce a naprostá většina jeho
negativních příkladů je spojena s tím, co udělal otec špatně. No a taky
mi autorův přístup připadá lehce sluníčkový...
