Vegetariánská netolerance

O vegetariánech jsem zde už asi dvakrát psal. Nesouhlasím sice s jejich zdravotními ani morálními argumenty ale respektuji je a s některými myšlenkami dokonce sympatizuji, byť považuji celou problematiku za mnohem složitější a komplexnější. Co mi ale opravdu vadí, je netolerance některých vegetariánů. Příklad z poslední doby - jeden kámoš na FB napsal o halal masu. V diskusi se (hned) objevili vegetariáni a brojili proti masu obecně. Ale proč? Proč se pletou do diskuse, která je o něčem jiném? Já jim taky do diskusí o mrkvi necpu maso. A to je zrovna o mrkvi (vědecky) dokázáno, že ji lidské tělo lépe zpracuje v kombinaci s živočišným tukem :)

Zajímavý byl i způsob argumentace vegetariánů. Po určité, celkem krátké, době všechny argumenty a názory prostě označili sprostým výrazem a diskusi opustili. Možná jsem staromódní, ale takhle si diskusi nepředstavuji.

Zajímavé také je, že většina restaurací a společenských akcí (snad s výjimkou zabíjaček) nabízí nějaké jídlo pro vegetariány. Ale když nějakou akci uspořádají vegetariáni, tak je tam jen vegetariánské jídlo. Pořadatelé argumentují tím, že ti (ošklivý a zlí) masožravci můžou pro jednou jíst zeleninu. Samozřejmě že můžou, a já s tím problém nemám, ale - proč nemůžou oni občas jíst maso? Prostě v tom vidím jednostranný ústupek místo vzájemně vyváženého a tolerantního přístupu. Takže si nakonec myslím, že jsem jako "všežravec" mnohem tolerantnější, než leckterý vegetarián...

Originální článek s odkazy na podobné články
 

Egon Bondy - Severin

Bondyho Severina jsem sháněl asi patnáct let, jedná se o jeho poslední beletristickou knihu, která mi chyběla. A když jsem ji konečně na Aukru koupil, a to až ve třetí aukci, nadšeně jsem se do ní začetl - a byl spíše zklamán.

Kniha se odehrává v cca pátém století našeho letopočtu, tedy v době pádu říše západořímské a jejím hrdinou je (svatý) Severin, učenec nebo spíše mnich žijící v zaalpské galii, tedy v podunají na území dnešního Rakouska a Německa. Zmíněnou dobu dnes vnímáme jako dobu temna ale autor ji zaplňuje (historickými) postavami i událostmi a ukazuje, že i tehdy se dalo žít a žilo. Úpadek totiž trval již několik set let a tak to lidem připadalo jako setrvalý a normální stav, postupný rozklad už prostě nevnímali. Jenže Severin, starší než lidé v jeho okolí, putuje okrajovými provinciemi říše a vidí rozvaliny, sutiny, zkázu a bídu na místech, která ještě před pár desítkami let vzkvétala, jak si sám pamatuje.

Papírové modely - Ferrari 312 T2, 1:24

Vánoční prázdniny a čekání na nový výtisk jiného projektu jsem si vyplnil tímhle letitým modelem (s číslem 1.01) od R.Vyškovského. Musím přitom konstatovat, že se mi tento typ formulí po estetické stránce moc nelíbí a lepím ji jen do sbírky. Až během lepení jsem si uvědomil, že se mi spíš nelíbí zpracování R.Vyškovského, kterému chybí elegance a štíhlost, než formule jako taková. To neelegantní provedení je zřejmě dáno nedostatkem podkladů, (ne)zkušeností (autora) i cílovou skupinou modelářů, to vše ale neberu jako kritiku, spíše je to konstatování faktů. 

Model je celkem jednoduchý, má pár dílů (do 60) a z jediné návodové kresby nejsou některé detaily příliš zřejmé. Proti dnešním modelům např. od Forum teamu je to jednoduchá krabička, přesto mi stavba zabrala pár večerů a to i proto, že jsem konstrukční celky nechával důkladně proschnout. Model jsem nestavěl přesně podle návodu ale kompletaci některých celků jsem změnil v pro mě logičtější pořadí. Občas jsem zmenšoval chlopně, ty originální jsou obrovské, místo špejlí jsem použil uhlíkovou tyčinku o průměru 1,5 mm a největší změnou bylo vylepšení předních závěsů kol - jednak jsem u nich prořezal vzduch a hlavně jsem nedal osu skrz celou příď ale jen u závěsu kola.