The Plastic People Of The Universe - 1997

Zhruba deset let po rozpadu a pět po jednorázovém revivalu pro zvané se dali legendární PPU znovu dohromady a vyrazili na turné, na němž zazněly ty největší hity z první poloviny 70. let a pár o dekádu mladších skladeb. Zachycené skladby představují to nejlepší z tvorby kapely, někteří posluchači budou možná upřednostňovat Pašije, mě však více sedí tato tvorba a její živé provedení zachycuje kapelu v životní formě. 

Záznam pochází se dvou koncertů v paláci Akropolis z listopadu 1997. Klasickou sestavu (J.Brabec - bicí, Vr.Brabenec - saxofon, M.Hlavsa - basa, J.Janíček - klávesy, J.Kabeš - viola) doplňuje kytarista J.Karafiát, který má asi hlavní podíl na přímočaře rockovém vyznění. Většina skladeb pochází z první poloviny 70. let a texty jsou z pera E.Bondyho, booklet obsahuje pár stylizovaných fotek, průvodní slovo J.Riedela a krátký pozdrav V.Havla. Průvodní slovo nastiňuje pozadí jak turné tak veřejného vystoupení po mnoha letech a zmiňuje i mladickou razanci a energii nedávající prostor zbytečné pietě - s čímž lze jen souhlasit. 

Jakub Deml - Podzimní sen

Jakub Deml, kněz a spisovatel, patřil do okruhu Katolické moderny. Jeho dílo nebylo v době vzniku přijímáno zrovna kladně ať už kvůli kritice Masaryka a Beneše nebo pro proněmecké sympatie. Také kritická kniha o básníkovi O.Březinovi Demlovi ublížila, přitom byli oba spisovatelé přáteli a Deml pouze bořil zažitý idealistický obraz tohoto významného symbolického básníka. Širší veřejnosti bude Deml známý (pokud vůbec) volně zfilmovanou knihou "Zapomenuté světlo", původně zabavenou cenzurou. Demlovo dílo je však mnohem širší a řekl bych, že šlo o grafomana a jeho dílo má spíše charakter moderně řečeno blogu. Geograficky je Deml spojen s Vysočinou, zejména s Tasovem, Třebíčí ale i okolím Vyškova. 

Podzimní sen je útlá kniha z roku 1951 reflektující autorovy návštěvy ve vězení pro (staré) faráře a další duchovní osoby. Předmluva zvící třetiny textu vysvětluje muka "fešáckého" kriminálu, který je pro duchovní osoby horší právě tou vnější měkotou. V předmluvě je zajímavý postřeh o Demlově hodnocení a nadhledu i o tom, že vyšetřovatelům (a dozorcům) nic nevyčítá - dělali to, co museli. Prostě se na vše dívá s hlubokým (evangelickým) pochopením a (biblickou) pokorou, bez zloby a zášti. 

Ladislav Klíma - Velký román

Základním a nejrozsáhlejším prozaickým dílem Ladislava Klímy, patrně nejoriginálnějšího českého filosofa a provokativního spisovatele, je Velký román. I přes značný rozsah jde o torzo, které vyšlo v několika různých verzích, já jsem četl (a hodnotím) verzi, kterou k vydání sestavila autorova družka Kamila Lososová. 

Ve své filosofii i literárním díle navazuje Klíma na filozofické myšlenky A.Schopenhauera a F.Nietzscheho a rozvíjí je směrem k absolutnímu solipsismu a absolutní vůli. Představuje novou morálku a vyššího člověka, obojí však demonstruje na dekadentní aristokracii nebo zločincích, takže člověk má nakonec pocit, jako když štamgasti z putiky na rohu povznášejí své požitkářství na filosoficky něco vyššího. Autor totiž v duchu své filosofie vlastně říká, že každý, kdo je dostatečně silný, si může dělat co chce. 

Hrdinové Velkého románu dokáží utrpení nejen způsobit ale i přijímat a je jím nejvyšší ctností, a to i ve fyzické rovině, což je vidět u ženušek Cesarových a jejich trestání. Jejich tresty mají leckdy lehce erotický podtón, ale vše odvážnější autor podle vlastních slov zničil - prý šlo o obrovská kvanta erotických textů. Tématika výchovy a trestů, včetně (výchovných) výprasků se vine celou knihou a z úst hrdinek zaznívají myšlenky typu, že každá žena se chlubí svými výprasky a chce být vychovávaná, potřebuje rozkazy a nařízení.

Terry Pratchett - Zeměplocha 38 - Obléknu si půlnoc

A máme tu další knihu z populární Zeměplochy, tentokrát již čtvrtý díl z "dětské" série o Toničce Bolavé, 16 leté čarodějce z Křídy. Tato linie mě nikdy moc nebavila, i když zde dostali větší prostor oblíbení Nac mac Fíglové. Aktuální díl "Obléknu si půlnoc" sice obsahuje pár zajímavých momentů ale celek působí dojmem nastavované kaše, snad vše jsme již četli, sice pokaždé v jiných modifikacích ale obecně nepřináší nic nového. Navíc kniha působí dojmem dvou rozdílných polovin, v první se vše pěkně zkomplikuje a člověk čeká dramatické rozuzlení, místo toho přijde uklidnění a vyvanutí celého problému. Řešení zápletky je tak sice nečekané, ale pro mě je spíše zklamáním. 

V úvodu jsou připomenuté všechny ty čarodějnické záležitosti jako první pohled a druhé myšlenky, to, že čarodějky nedělají magii ale jen to, co je potřeba, což samo o sobě často vypadá magicky. Udržují tím svět v rovnováze a žijí na hraně dobra a zla, zasahují do lidských životů, ať už lidé chtějí nebo ne. Občas sice přemýšlý o tom, jestli na to mají právo nebo ne, ale obecně to berou tak, že jde o věci, které je potřeba dělat. Jejich činnost je vlastně hlavologie v praxi, kombinovaná se sílou slova a příběhu. A protože jsou čarodějky odlišné, tak nejsou mezi běžnými lidmi příliš populární - ale když je potřebují, lidé si na ně vzpomenou. Tyto myšlenky a úvahy se proplétají celým dějem knihy, jsou však notoricky známé z ostatních dílů, kde se čarodějky vyskytují. 

Ingrowing & Isacaarum - Fight Pub I+I

Budějovické Isacaarum jsem měl ve druhé polovině 90. let hodně rád. Zběsilý black-grind s charakteristickým Chymusovým ječákem a k tomu úchylná koncertní prezentace (latexové oblečky, plynová maska a laser), to vše stálo na živo za to. Vyvrcholením tvorby pro mě bylo album Curbed, pozdější, ke grindu inklinující, "spermametal" mě oslovoval stále méně a méně. Souputníky Isacaarum byli grindový Ingrowing, i ty jsem viděl mnohokrát na společných koncertech obou kapel ale studiová alba šla mimo mě. 

Obě zmíněné bandy vydaly společné koncertní dvoj CD se záznamem koncertů z let 2005 a 2006 - Isacaarum z 30.04.2005, SWR festival, Barroselas (Portugalsko) a Ingrowing z 21.04.2006 C.S.A. Dordoni Cremona (Itálie). Tyto koncertní záznamy jsou doplněny skladbami ze společného splitka "Bizarre End Of Century I+I". Booklet obsahuje seznam skladeb a pár fotek z koncertu a tour, pouze jsem z něj nepochopil, jestli se celek jmenuje Fight Club nebo Fight Pub - na bookletu najdeme obě dvě varianty...