Pačessovo druhé sólové album "Trapista" z roku 2016
nabízí na ploše cca půl hodiny šestici skladeb. Převážně jde o svižné
blackmetalové sypačky, je však slyšet i inspirace epikou Bathory
a metalem konce 80. let. Z nahrávky je poznat jak Pačessův autorský
rukopis tak návaznost na debut i tvorbu domovského Asgardu.
"Trapista" je stejně jako jeho předchůdce
monotematické album a zabývá se vařením piva v klášteru, kde se mniši
s tímto nápojem mazlí a hledají správné ingredience a složení. Názvy
skladeb dávají tak trochu vzpomenout na Master's Hammer, jen si nejsem
jistý mírou nadhledu. Hlavní devizou alba je variabilita vokálů, každou
postavu zpívá jiný zpěvák (Lord Morbivod, Khaablus, Blackie, Tomáš Chytík, Zdeněk Černý a Pačess), což dodává nahrávce na zajímavosti a svěžesti.
Akusticko-brnkaný úvod první skladby navozuje
epickou atmosféru, nicméně se rozjíždí blacková severská vichřice
s občasnými melodickými momenty a srozumitelnými vokály - což platí pro
celé album. Následující "Proudy deště ostré jak šípy" je epická,
majestátní a rozvláčná až utahaná skladba v duchu thrashových
a blackových balad, obsahuje vrstvené vokály ale mně se jako celek moc
nelíbí, přijde mi to tak nějak násilné a nepřirozené. Následuje návrat
k přímočarému blackmetalu s melodickými momenty, zaujme frázování zpěvu
budující atmosféru i melodické vícehlasy.
Čtvrtá skladba "Kdosi je u závor, klepání jsem jakés
vnímal" zní jako pocta českým metalovým legendám 80. let a to i tím
vysokým zpěvem. Sice tyto kapely neposlouchám, ale hodně mi je to
evokuje a kupodivu mně to ani nevadí, naopak, je to příjemná nostalgie.
Čistý zpěv jak někde ve viném sklípku popisující technologii výroby
piva, k tomu vysoká fistule a podpora mohutnými riffy, to vše tvoří
nečekaně silnou kompozici. Při prvním poslechu jsem rozhodně nečekal, že
mě natolik zaujme... Následuje další blacková sypačka s thrashujícími
riffy, závěrečná skladba je pozvolnější, zvláštně sekaná a to i zpěvem.
***
"Trapista" je
variabilnější a přitom soudržnější než jsem čekal a vokály různých
osobností scény povznáší nahrávku o level výš, jsem opravdu zvědav na
živé provedení. Blackové sypačky mě celkem baví a docela mě překvapila
místy znějící evokace konec 80. let. Sice české kapely té doby prakticky
neposlouchám, ale ten pocit je velmi silný.
Snaha o baladické a epické skladby pro mě zůstává
někde na půli cesty, pořád mi přijde, že tomu něco chybí a v českém
prostředí to vždy hraničí s trapností. To není problém jenom Pačesse ale
i dalších kapel, zde je to případ druhé skladby a i závěr třetí skladby
se hymnickým pojetím dostává až k (nechtěně) parodické podobě. Na
druhou stranu čtvrtá skladba je na několikátý poslech mnohem
zajímavější, až bych řekl, že jde o vrchol alba. A i booklet mi přijde
zbytečně patetický, kresbičky jsou až infantilní; použitý font není
čitelný - jde o ručně psané texty z archívu kláštera.
Ale nakonec se "Trapista" poslouchá docela příjemně a už se těším na živé předvedení.
Žádné komentáře:
Okomentovat