Krabathor - Rebirth Of Brutality - Live In Uherské Hradiště
Když odešel v roce 1999 Bruno z české death metalové legendy Krabathor,
vypadalo to, že se už s Christopherem na pódiu nikdy nesejdou. Ale
uběhlo "pouhých" 15 let, vášně vychladly a klasická trojice vystoupila
nejdříve na festivalu Brutal Assault (2014) a na jaře 2015 následovalo
turné. Záznam z něj vyšel pod všeříkajícím názvem Rebirth Of Brutality - Live In Uherské Hradiště
ve formě exkluzivního setu jednoho CD a dvou DVD. CD obsahuje záznam
koncertu z domovského Uherského Hradiště, jeho videoverze je obsahem
prvního DVD a druhé DVD obsahuje záznam z Brutal Assaultu, obě DVD jsou
doplněna bonusovými rozhovory. Vše je zabaleno v opravdu nádherně
vyvedeném setu, jehož grafika se pohybuje někde mezi zkázou
postapokalypsy a industriálem, booklet je viděn optikou rozbitých
průzorů plynové masky a obsahuje fotografie a úryvky textů.
CD "Rebirth Of Brutality"
Můj
prvotní dojem z poslechu CD byl výborný, výrazně oldschoolový, zvuk
postavený hodně na base. Těžiště setu pochází z prvních dvou alb, dojde
však na všechna 4 klasická alba; skladby z posledních dvou alb (s Paulem
Speckmanem) pochopitelně nezazní. Celý set je celkem zajímavě rozdělen -
nejdříve zazní pár skladeb (průřezově) na zahřátí, následují
chronologicky řazené skladby - vždy jedna až tři z každého alba a vše
graduje ve finále z těch největších fláků.
Úvod obstará klasické intro, následují demáčové Totální Destrukce a Apocrypha.
Hned první skladba se rozjíždí v solidním tempu thrashujícího oldschool
deathu se zdrcujícími riffy a i když tuhle starou tvorbu neznám, tak
zní podařeně a povědomě. V Apocrypha zaujme zpomalující gradace,
následující, jednu z mých oblíbených skladeb z alba Orthodox, Liquid, bych v tomto oldschool hávu skoro nepoznal a nějak mi nesedí.
Teprve poté přichází na řadu přivítání fanoušků a po Pain of Bleeding Hearts následují úvodní skladby (dvě až tři) z prvních dvou alb (Royal Crown, Psychodelic, Eternal, Faces Under the Ice, In the Blazing River),
vše v duchu mixu deathu a thrashe, od rychlejších sypaček po valivější
části včetně vyhrávek a sól, Krabathor totiž nikdy nebyl tupý nářez, což
plně dokazuje třeba Royal Crown. Mezi skladbami je prostor na krátké
proslovy k fanouškům, podstatné je, že si kapela vystoupení užívá a že
"doma je doma".
Album Lies bylo kvalitativním skokem v kariéře kapely, což potvrzuje mnohem údernější a propracovanější The Truth About Lies a Unnecessarity. Nejen pro mě je vrcholem tvorby album Orthodox
a i z něj zazní úvodní vál - bohužel bez precizního zvuku z CD to není
ono, stejný pocit jsem měl i na živo, byť pod hlavičkou Hypnos. Skladba
Orthodox znamená i přechod k finále koncertu, kde prostě musí zaznít Imperátor a Pacifistic Death, samotný závěr patří další demo vykopávce Běsnící válka. Ale to už nějak nemám sílu kriticky hodnotit, už jen poslouchám a užívám si to, protože atmosféra koncertu graduje.
DVD 1 - Rebirth Of Brutality
Těžiště
prvního DVD tvoří záznam koncertu z Uherského Hradiště, jehož audio
podoba je i na CD, takže jen stručně. První dvě minuty pochází z roku
1989, následuje celkem vtipně zobrazený běh času do současnosti. Úvod
odezpívá Bruno v plynové masce, oba hlavní protagonisté (Bruno
a Christopher) se u zpěvu prostřídají, dojde na vrtule i stage diving
a kotel je opravdu super. Záznam obsahuje běžné záběry více kamer od
celku po detaily, proslovy mezi jednotlivýma songama jsou černobíle
a občas mi záběry připadají zpomalené. Každopádně nasazení a celkový
dojem je výborný, byť mi to jako celek připadá jako běžný a nijak
výjimečný koncert.
Mezi bonusy prvního disku patří Behind the UH scenes, což je pět minut černobílých záběrů z chystání scény a klubu, tedy nic zajímavého, dále UH Drum videos,
cca osm minut záznamu jen na bubeníka Pegase z různých úhlů - zhora,
zleva, zprava, zezpodu (nohy) a to při skladbách Liquid a Orthodox.
Posledním bonusem je Krabathor Tour Trailer, čtyř minutový
sestřih různých záběrů a úryvků rozhovorů o všem možném, od historie po
zákulisí Brutalu, není to nijak objevné ale upřimné a pokorné.
DVD 2 - Live at Brutal Assault 2014
Těžiště
druhého DVD tvoří záznam z Brutal Assaultu 2014 trvající necelou půl
hodinu. Záznam neobsahuje celé vystoupení ale jen šest skladeb, drum
video obsahuje další dvě - Unnecessarity a Truth About Lies.
Osobně jsem čekal "odpolední" vystoupení, takže večerní vystoupení
během stmívání se bylo příjemným překvapením a konec koncertu už
probíhal za úplné tmy. V úvodu nestojí zvuk za moc, hlavně zpěv a bicí,
ale poměrně rychle se vše celkem srovná a nakonec vyniknou i technické
kudrlinky ve starých skladbách typu Faces Under The Ice. Publikum je sice početné, ale že by to diváci nějak extra prožívali, to bych neřekl. Při závěrečné trojici skladeb Pacifistic Death, Orthodox a Imperator ale dojde i na lidi na ramenou a circle of death, takže si to nakonec všichni užili. A bubeníkovo triko Gothomu mě pobavilo...
Mezi bonusy patří již zmíněné drum video, cca 8
minut z záznamů z festivalu dává prožít atmosféru Brutalu včetně
autogramiády Brunovy knihy Revoltikon a dalších záběrů ze zákulisí, kam
se normální člověk nedostane. Dalším bonusem je 25 minut Krabathor documentary,
úryvky z něj byly použity již na prvním DVD. Obsahuje vzpomínky na
začátky kapely včetně koncertních záznamů z roku 1986 a ukázku z pohádky
Krabat od Zemana (tu jsem nikdy neviděl), podle níž je kapela
pojmenovaná. Velmi silné jsou vzpomínky na to, jak se dostávali do
povědomí, kolik to dalo práce a co vše pro to museli udělat i o roli
managera Pedra. Zajímavá je i závěrečná douška o tom, že tohle turné je
na dluh a žije z minulosti, byť zasloužené.
Zásadním bonusem je více než hodinové Interview with Bruno,
kde Bruno přidává další vzpomínky na začátky, líčí jak si vydělávali na
nástroje celé prázdniny, kolik obětovali času na poště vyřizováním
korespondence a odesíláním nosičů. Tyhle vzpomínky působí skoro
neuvěřitelně a některým dnešním uplakaným kapelám bych je pouštěl dnes
a denně. Bruno sice uvádí, kolik tomu dali ale vysvětluje také, proč
nebyli třeba na úrovni polských Vader - nedávali tomu úplně vše, protože
chtěli mít i svůj soukromý život a taky jim šlo více o kvalitu. Model
10 měsíců na tour a co dva roky CD prostě odmítli.
Bruno docela detailně vysvětluje svůj odchod
z Krabathoru a uznává, že jemu osobně dlouho trvalo, než se s tím
vyrovnal, přitom Christopher byl paradoxně ten, kdo vysílal vstřícné
signály už dříve. Tahle část je velmi upřímná, protože Bruno přiznává
i to, že blok byl hlavně na jeho straně, což mě to docela překvapilo. A
podobně mě překvapilo, že Christopher byl za vystoupení i tour velmi
rád, na pódiu to tak totiž vůbec nepůsobí. Zajímavé jsou úvahy
o budoucnosti, protože tohle tour je/bylo retro, všichni chtějí slyšet
starou tvorbu a nový by nikoho nezajímala.
Bruno dále mluví o své životopisné knize Revoltikon,
vysvětluje svůj ateismus, polovegetariánství i anti-militarismus.
Argumenty má sice zajímavé a velmi racionální, ale přijdou mi
v některých momentech mírně naivní, realita je bohužel jiná. Samozřejmě
nebudu Bruna označovat za naivního, je protřelý životem i světem - ale
tohle je na mnohem delší debatu.
Trošku úsměvné je u tohoto rozhovoru rozmazané logo vlevo dole a nahoře logo Sparku.
***
Rebirth Of Brutality -
Live In Uherské Hradiště je krásný a důstojný artefakt, působí
promyšleně a profesionálně, ne nějak levně nebo naivně. Mám sice drobné
výhrady ale jde o hnidopišské věci, Krabathor má laťku nasazenou o něco
výš, takže velká většina kapel by za takový zvuk a koncert byla jen
ráda.
Jde o vyvážený průřez tvorbou kde zafunguje
nostalgie, bonusy o začátcích bych pouštěl dnešním kapelám
(kickstarterovým plačkám) každý den.
Žádné komentáře:
Okomentovat