CD Půlnoční myš dokumentuje poslední období
existence kapely před rozpadem v roce 1988 a obsahuje skladby z roku
1985 a dvacetiminutovou scénickou hudbu k Havlově hře Pokoušení.
Klasickou sestavu (Mejla - basa, zpěv, Josef Janíček - syntezátor, zpěv,
Jiří Kabeš - viola, Jan Brabec - bicí) doplnil Ladislav Leština
(flétna) a další hráči na klarinet, trombon a violoncello. Skupina se
tak vrátila k bohatému a artistnímu zvuku předchozích období, přitom si
ale zachovala jistou rockovou jednoduchost a hitovou chytlavost, takže
vznikla jedna z nejzajímavějších nahrávek. Texty opět vybral V.Havel
a to z díla E.Bondyho, I.Wernische, Ch.Morgensterna a dalších, včetně
čtyřverší K.H.Máchy.
Titulní Půlnoční myš je charakteristickou
skladbou alba, na němž hraje prim bublavá basa a potemnělé melodie,
zvukové spektrum rozšiřuje bohaté nástrojové obsazení, různé vyhrávky,
sóla a nezvyklé zvuky. Ve skladbě Mladý holky zní zajímavé dechy a skladba má feeling Garáže, kde Mejla působil a která zpopularizovala i skladbu Podvlíkačky,
byť v mnohem rockovější a přímočařejší podobě. Původní verze na
Půlnoční myši zapadá naprosto organicky mezi ostatní skladby a je tedy
vidět, že i ony mají (podobný) hitový potenciál, na druhou stranu působí
trochu nedotaženě, což souvisí s postavením plastiků jako nedotknutelné
modly bez možnosti kritiky. Vrátí se představuje umělečtější podobu s nařvaně a až agresivně působícím zpěvem resp. deklamací, následující Podél zdi a doleva má až elektronické momenty, zkreslený hlas a melodické refrény a patří mezi zajímavé a povedené skladby.
Poslední regulérní skladba Zpívá obsahuje
deklamované vyprávění a svou monotonností jednak upomíná na 70. léta
a jednak tak trochu předjímá závěrečnou dvacetiminutovou hudbu ke hře Pokoušení.
Její předehra a outro tvoří jakoby výběr nejzajímavějších melodií
plastiků, možná zní něco z pašijí nebo bylo něco naopak použito později
u Půlnoci, nevím. Ale ty nádherně posmutnělé a sametové melodie smyčců
jsou mi prostě povědomé. Mezi každým obrazem zní jiný úryvek hudby, více
či méně navazující, typicky plastikovský ale popravdě řečeno, nijak mě
to nezaujalo ale nahráli i zbytečnější věci.
V jednotlivých skladbách převažuje písňová forma ale
umělecký přístup je zřetelně cítit, CD je hodně muzikální a zajímavé.
Převažují pomalejší skladby s lehce elektronickou rytmikou a bohatým
nástrojovým obsazením, temné melodie jsou chytlavé a mají hitový
potenciál.
Celé CD se příjemně poslouchá, je po hudební stránce
vyzrálejší, jednotlivé skladby kombinují jak rockovou jednoduchost tak
experimentální vyznění.
Žádné komentáře:
Okomentovat