Čapkův "Krakatit" je fantastický román ale do žánru
sci-fi bych ho neřadil. Spíše ho považuji za částečně surrealistický,
děj se pohybuje mezi realitou a snem a závěr je už zcela snový. Hrdinova
horečka slouží opakovaně jako předěl mezi dějovými etapami a jednotlivé
motivy nebo symboly se opakují a vracejí. "Krakatit" je také asi jediný
Čapkův román s výraznými ženskými postavami, zejména ve vztahu
s princeznou, a právě láska mezi obyčejným člověkem a vysoce postavenou
princeznou pro mě tvoří těžiště románu. Pro mnohé je možná zásadnější
odpovědnost vynálezce za ničivý vynález, ale mě to připadá jako jeden ze
střípků v hrdinově rozhodování mezi princeznou, tajemnou kráskou
a venkovskou Ančí.
Hlavním hrdinou je inženýr Prokop. Ten se v úvodu
potácí ulicemi, dokud ho nepotká spolužák Tomeš. Prokop mu v horečce
vypráví o úžasné výbušnině Krakatit, kterou právě objevil, blouzní
o atomárních reakcích a Tomeš z něj tahá podrobnosti. Prokopovi se vše
motá - vzpomínky, sny i jeho výzkumy, v horečce zůstává sám v Tomešově
bytě, kde se o něco později objeví neznámá dívka, která Tomeše shání.
Prokop jí nabízí, že mu její balíček doručí a vyrazí k němu domů do
Týnice, kde doklopýtá k jeho otci, venkovskému lékaři, a omdlí se
zápalem mozkových blan.
Prokop se uzdravuje jen obtížně, z minulosti si
pamatuje jen málo. Odpočívá a sbližuje se s lékařovou dcerou Ančí, žije
nyní v jakési bezčasové idylce ve které nachází prosté štěstí; jako
technik stále pochybuje o (svých) citech ale láska pomalu vítězí.
Nečekaně ale narazí na inzerát shánějící inženýra P. kvůli Krakatitu,
teprve toto slovo mu vše připomene, jeho pokusy, objev i obálku od
tajemné dívky. Znovu je rozhodnut najít Tomeše, po otevření obálky totiž
zjistil, že neznámá posílá Tomešovi velkou sumu peněz aby nechal její
sestru. Prokop je rozhodnut ji bránit i pomstít, chvíli se zmítá mezi
Ančí a neznámou a nakonec skoro bez rozloučení prchá do Prahy.
V Praze zmateně hledá pisatele inzerátu Carsona,
nakonec na něj narazí ve své staré dílně. Carson se zajímá jen
o Krakatit a o Tomešovi ví jen to, že jim prodal vzorek Krakatitu ale
vyrobit ho neumí. Navíc nikdo neví, jak přimět Krakatit k výbuchu, jen
se ví, že vybuchuje pravidelně v době, kdy někdo ruší rozhlasové
stanice. Prokop odmítá Krakatit prodat, uvědomuje si jeho strašlivou
sílu a bojí se zneužití. Raději hledá tajemnou krásku, v jeho hledání je
něco umanutě směšného. Po marných pokusech mu dojde, že musí za
Carsonem do Balttinu, malého militantního knížectví.
V Balttinu, kam přijel původně jen na jeden den, se
stává prominentním vězněm, v absurditě jeho pobytu je něco až
Kafkovského a v charakteru města zase něco z Vernova Ocelového města.
Prokop odmítá spolupracovat, nakonec podlehne po spatření moderní
laboratoře, ta ho svým vybavením nadchne. Stále se však hádá a pokouší
se utéct za použití třaskavin, na procházce občas potkává krásnou ale
pyšnou princeznu. Mezi oběma dochází k jakémusi souboji osobností
a vůlí, princezna ho vyprovokuje k jízdě na koni jehož splaší a Prokop
si zlomí nohu. Během rekonvalescence se zklidní a trochu se s princeznou
sblíží a dokonce nabídne, že z jejího pudru vyrobí výbušninu - a pudr
prostoupený její vůní mu přináší další divoké a horečné sny. Před
pokusným výbuchem musí princezně silou zabránit v cestě k pokusnému
objektu, z fyzické potyčky se stane milostný akt, stanou se z nich
milenci.
Jejich láska způsobí na dvoře velké pozdvižení,
princezna jde za Prokopem do laboratoře a pomáhá mu, chce být jeho
ženou, pracovat s ním a schovat se před tím být princeznou. Vysoce
postavený strýc nabízí Prokopovi útěk, přemlouvá ho, ať se pro ni
obětuje ale Prokop odmítá a chce se bránit silou, nakonec podlehne
přesile a další horečce. V horečce si opět vzpomene na obálku a tajemnou
dívku, kvůli které sem vlastně přišel. Mezitím se pro něj princezna
obětovala a vzdala se výhodného sňatku, strýc nyní nabízí, že Prokopa
vezmou do armády, později ho za zásluhy povýší a bude si moci vzít
princeznu za ženu. Za zásluhy ale znamená za Krakatit, což Prokop
odmítá, navíc se bojí, že to na něj celé princezna nastražila aby
získala Krakatit. Jeho odpovědnost vítězí nad láskou, ale jen do dalšího
setkání, po něm už je připraven odevzdat Krakatit za ni, jenže má
jinou...
Bezvýchodnou situaci vyřeší princezna tím, že odveze
Prokopa z Balttinu, někam daleko, kde ho najde dvořan d'Hémon. Ten
Prokopa odváží na schůzi anarchistů autem, jež snově letí do horské
stanice. Tam mu d'Hémon nabízí, že bude pánem světa, stačí, že má
Krakatit, on má zase rádiovou stanici, která způsobuje jeho výbuch.
Vysílací stanice je stejná jako jeho stará bouda, i odtud prchá za
Tomešem, který je blízko objevu Krakatitu. Prokop ho chce varovat před
hrozícím výbuchem, Tomeš ho odmítá a Prokop prchá, továrna vybuchuje.
V troskách potkává Prokop dědečka, ten vypráví o výbuchu jako o dávné
záležitosti. A Prokop najednou neví, jak se dělá Krakatit.
***
Zajímavý je postoj
princezny i Prokopa k jejich lásce. Pro princeznu byla předtím láska
něco sprostého a ošklivého, teď by se mu naopak plně dala k dispozici.
Zato Prokop pořád bojuje s tím, jestli ho má opravdu ráda nebo jestli se
jen hračka mocné paní, která ho využívá ať už kvůli chvilkovému rozmaru
nebo kvůli Krakatitu. Jde o jakýsi kontrast ženské emočně postavené
lásky vůči mužskému rozumovému přístupu vystupňovaný tím, že ona je
vysoce urozená princezna a on obyčejný plebejec, byť s unikátní znalostí
a schopností. A tak dojde na mnoho změn vzájemných citů, od lásky po
nenávist, objevují se obavy i žárlivost. Prokop promýšlí různé scénáře
a s jasnozřivostí zamilovaného mění desetkrát za minutu názor,
i princezna se mění a odhodí svoji pýchu, přesto ho nedokáže přesvědčit,
Prokop je stále nespokojený s tím, že ji získal, bojí se ztráty, citů,
jeho nedůvěra (k ženě) přetrvává.
Ono to ale není jen o princezně a Krakatitu - ještě
je tu tiché štěstí s Ančí a blouznivé hledání dokonalé tajemné krásky
v nesnázích, jíž je potřeba pomoci. Tu Prokop viděl jen jednou v horečce
a možná ani neexistuje, je jen vybájená a proto ideální - vlastně
všechny tři představují tři podoby jakési ideální ženy. A kromě úvah
o odpovědnosti za vynález dojde na konspirativní spiknutí a světovládné
úvahy i na anarchistické polemiky na horské stanice.
Myslím, že to Čapek (jako vždy) vystihl naprosto
přesně, pouze je potřeba to v knize uvidět přes ten Krakatit a výbuchy.
Přes množství fantastických motivů není "Krakatit" sci-fi jak ji běžně
chápeme. Částečně se zde řeší odpovědnost vědce za jeho vynález ale
stěžejní je podle mě vztah k princezně kontrastující s prostou Ančí
i tajemnou kráskou.
Žádné komentáře:
Okomentovat