Film "Každý mladý muž" (1965) obsahuje dvě filmové
povídky z armádního prostředí, řadí se k české filmové nové vlně a staví
tedy na poetice absurdity, nudy a každodenní trapnosti. Tyto prvky však
pozdější tvůrci využili mnohem lépe, na druhou stranu má zde člověk
možnost vidět několik herců v jejich prvních "štěcích" a osobně mě
zaujaly i záběry vojenského cvičení.
První povídka "Achilovy paty" líčí cestu dvou vojáků
do Plzeňské nemocnice. Mladého bažanta doprovází zkušený mazák
(P.Landovský) a protože se neznají, tak toho moc nenamluví. Mazák
rozhodně nespěchá zpátky do kasáren a tak se oba různě poflakují po
městě, občas se staví v hospodě, kde Lanďák exne pivo, pak se prochází
nebo se sedí na lavičce a koukají na holky - a my koukáme na ně.
Druhá povídka zachycuje vojenské manévry a tak máme
možnost vidět spoustu tehdejší vojenské techniky v akci. Vojáky
sledujeme jak během cvičení tak po něm na ubikacích, v kuchyni, vězení
atd. Většinu (volného) času jim zabírají prázdné rozhovory převážně
o ženských, dojde i na absurdní scény jako je prodej koně plukovníkovi
nebo babka s potahem uprostřed výcvikového prostoru. Naděje všech vojáků
se upínají k tancovačce v kasárnách, sledujeme přípravy sálu
i autobusu, jež má dívky dovést. I přes plakáty (uprostřed lesa) přijede
na tancovačku dívka jediná a tak na ni (opět) všichni zírají. Ona si
vypije sodovku, vyslechne jednu písničku a odjede...
Film obsahuje prvky nové vlny, tedy absurditu
a trapnost, dlouhé scény ve kterých se nic neděje, prázdné rozhovory pro
zabití času atd. Je to prostě zfilmovaná nuda a bylo účelem tvůrců ji
takto zachytit, ale přijde mi to až příliš nudné. Určitou zajímavost,
danou vojenským prostředím absurdním už z podstaty, filmu nelze upřít,
ale pozdější díla Formana nebo Papouška jsou přeci jen dotaženější.
Objeví se zde pár později známých herců v epizodních
rolích (Krampol, Hanzlík), větší prostor dostal P.Landovský. Osobně
jsem jeho popularitu ani herectví nikdy nepochopil, jeho bohorovný
nadhled mazáka je sice nakažlivý a exovat pivo taky umí, ale když si
nasadí sluneční brejle, tak je to světák k zblití. Navíc je jeho plácání
v bonusových rozhovorech mimo mísu, plete pátý přes devátý ale
pamatovat si detaily po těch letech a pivech od něj ani nemůžeme chtít.
Dnes je reklama na film založená na epizodní roli Václava Havla ale toho
jsem si ani pořádně nevšiml - má tam tak půlminutový štěk v nemocnici
v kratičkém dialogu s Landovským.
Film provází typická atmosféra šedesátých let ať už
v písničkách počínajícího bigbeatu nebo v módě slečen, "chemlonová
panenka" na tancovačce, snímaná v detailech, je až ikonická. Určitou
dokumentární hodnotu má vojenská technika i kasárna, (což jsem nikdy
v reálu neviděl). Pochybuji sice, že by v kasárnách byl tak uvolněný
režim, aby se tam pořádala tancovačka nebo tam mohl vojín (s
"haňťovskou" naivitou) prodávat koně ale budiž.
Z filmu jsem rozpačitý - novovlná nuda a absurdita
je sice zachycena perfektně a vojenské prostředí ji ještě podtrhuje,
nicméně je celkový dojem až příliš nudný. Zajímavým kontrastem je pak
atmosféra (až nostalgie) šedesátých let.
Žádné komentáře:
Okomentovat